Resultado da Busca
De facto. De facto, în limba română de fapt, este o expresie latină care înseamnă „referitor la faptă”. În justiție este folosită cu înțelesul „în practică, dar nu neapărat condiționat de lege” sau „în practică, dar fără reglementare legală”. E de obicei folosit ca opus al termenului de jure (care înseamnă ...
De jure, in klassiek Latijn gespeld als de iure, is een uitdrukking die "volgens het recht" betekent. De term beschrijft praktijken die wettelijk erkend zijn, ongeacht of de praktijk in werkelijkheid bestaat. De uitdrukking staat in contrast met de facto, dat "in feite" betekent. Beide termen worden vaak samen gebruikt als de feitelijke ...
De facto (lot. de facto – iš tikrųjų) – lotyniškas posakis, reiškiantis faktinę situaciją, realybę. Viena iš valstybės ar vyriausybės oficialaus pripažinimo formų. Termino vartojimas. Dažniausiai vartojamas kaip priešingybė de jure , kai kalbama apie
De jure, pe de iure, zo ur bomm latin hag a dalv « hervez ar gwir, al lezenn. » Enebet e vez ouzh ar bomm all, de facto . Ar rouanez Elesbed II , rouanez Bro-Saoz ha Kanada, zo e penn Kanada de jure ; hogen de facto eo Kentañ Ministr Kanada a zo e penn ar stad.
De facto. De facto er et latinsk uttrykk som betyr «faktisk», «i virkeligheten» eller «i praksis». [1] [2] De facto er det motsatte av de jure som betyr «etter lov». Hvis noe er de facto, betyr det at det er allment anerkjent, selv om det ikke foreligger noe offisielt vedtak om saken. I en juridisk kontekst betyr de jure hva loven sier ...
De jure. Η λατινική φράση de jure (από τις λατινικές λέξεις de (από) και jus-juris, της 3ης κλίσης, ουδέτερο, αφαιρετική jure (νόμος, δίκαιο), ελληνική προφορά «ντε γιούρε») σημαίνει «εκ του νόμου» ή «εκ του ...
De iure. De iure [de júre] je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
